Zapomeňte na amarouny. Potrava naší budoucnosti má šest nohou a tykadla.
Nalezení šetrných a trvale udržitelných zdrojů bílkovin patří zcela jistě mezi nejaktuálnější témata začátku 21. století. Hlavními důvody jsou rostoucí populace a stále se zvyšující požadavky na živočišnou produkci, které jsou z dlouhodobého hlediska nesplnitelné. Za jednu z nadějných alternativ je v současnosti považován také hmyz. Hmyz je známý jako zdroj kvalitních bílkovin a proto je více či méně významnou součástí jídelníčku obyvatel ve více než 100 státech světa. Jeho nutriční hodnota ovšem není stále stejná, ale závisí na mnoha faktorech včetně druhu, složení potravy či pohlaví konkrétního jedince. Znalost faktorů, které nutriční složení hmyzu ovlivňují, je tedy jedním z klíčových předpokladů pro úspěšnou optimalizaci technologie chovu hmyzu za účelem následného zpracování pro potravinářský či krmivářský průmysl.
Tým odborníků z naší fakulty ve své práci popsal vliv vývojové fáze hmyzu na kvantitu a kvalitu obsažených základních živin. Modelovými druhy pro tento pokus byli švábi Blaberus craniifer a červi potemníka brazilského (Zophobas morio). Mezi larvami potemníka sklizenými ve věku 60, 90 a 120 dní nebyl nalezen významný rozdíl v obsahu základních živin ani kvalitě bílkovin (vyjádřené indexy esenciálních aminokyselin). Naopak u švábů B. craniifer obsahovali dospělí jedinci významně větší množství bílkovin a méně tuku než nymfy stejného druhu. Na základě výpočtů indexů aterogenicity (rizikové ukládání tukových látek) a trombogenecity (schopnost způsobit vznik trombózy) bylo zjištěno, že kvalita tuku se u švábů s věkem zvyšovala, zatímco u moučných červů se naopak snižovala.
Výsledky této práce tak potvrdily, že aktuální fáze vývoje hmyzu výrazně ovlivňuje jeho nutriční hodnotu, přičemž rozdíly mezi jednotlivými larválními stádii nejsou tak velké jako rozdíly mezi juvenilním a dospělým hmyzem. Získané poznatky jsou cenné nejen pro vědeckou komunitu zabývající se nutriční jakostí potravin, ale i pro chovatele jedlého hmyzu. Ti mohou načasováním doby sklizně hmyzu v určitém vývojovém stádiu produkovat jedlý hmyz požadovaných nutričních parametrů dle přání zpracovatele či spotřebitele.
Původní práce:
KULMA, Martin, Lenka KOUŘIMSKÁ, Dana HOMOLKOVÁ, Matěj BOŽIK, Vladimír PLACHÝ a Vladimír VRABEC. Effect of developmental stage on the nutritional value of edible insects. A case study with Blaberus craniifer and Zophobas morio. Journal of Food Composition and Analysis [online]. 2020, 92 [cit. 2020-11-19]. ISSN 08891575. Dostupné z: doi:10.1016/j.jfca.2020.103570
Ing. Martin Kulma, Ph.D.
Ing. a Ph.D. v oboru Obecná zootechnika na katedře zoologie a rybářství na ČZU
hlavní vědecké disciplíny: entomofágie (metody chovu hmyzu; nutriční hodnota, akceptance a senzorika); ekologie hmyzu (monitoring motýlů, komárů a invazních druhů hmyzu); medicinská a veterinární entomologie (bionomie přenašečů patogenů, účinnost alternativních repelentů a biopesticidů).
o mně: mám hodnou ženu, uštěkaného psa a věčně chodím pozdě
volný čas: rád chodím po horách s krosnou na zádech, spím pod širákem a rád dělám angličáky, a taky mám rád pálivý jídlo a pivo
prof. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.
Ing. a Ph.D. na VŠCHT v oboru chemie a analýza potravin, habilitační řízení na ČZU v oblasti kvality zemědělských produktů
hlavní vědecké disciplíny: chemie a analýza potravin, kvalita a bezpečnost potravin (recentně hlavně nutriční a senzorická jakost jedlého hmyzu a hmyz jako potravina nového typu), oxidace lipidů a přírodní antioxidanty, senzorické změny zemědělských produktů během zpracování a skladování, potravinářské zbožíznalství
o mně: mám starostlivého manžela, dva syny (oba jdou ve stopách maminky a věnují se kvalitě potravin a výživě, studují na ČZU a VŠCHT respektive), kočku a chov strašilek australských
volný čas: s manželem máme jako zálibu společenský tanec, ráda chodím na pěší výlety, objevuji českou i zahraniční faunu i flóru
Czech 
English